Na farmě je práce až až po celý rok, obzvláště s přihlédnutím k faktu, že veškeré nástavky a rámečky, které je třeba pravidelně obměňovat, si pan Cihlář vyrábí sám. Včelařská sezóna je ale poměrně krátká. „Hlavní snůška pro včelky bývá pár dnů v dubnu, potom v květnu a červnu. Na jaře začnou opylovat meruňky a broskve, které ale mají pro sebe na rozvoj, aby se po zimě daly dohromady. Než začne kvést řepka, musí zesílit a namnožit se, aby bylo hodně létavek. Jedno včelstvo potřebuje nějakých sto kilo medu jenom na své živobytí, po odebrání medu se včelám musí doplnit zásoby ve formě cukru,“ vysvětluje včelař a dodává: „Po meruňkách a broskvích se opylují třešňové a višňové sady, do toho kvete řepka a hned po ní vytáčíme jarní medy. Pak se úly převážejí k akátům, ovšem pozor, med z nich vyjde třeba jen jednou za čtyři, pět let, protože akát je velmi citlivý na mráz. Po něm následuje hořčice, slunečnice a končí se lípou.“